• Za optimální stravu kojící matky je vhodná standardní makrobiotická strava s dostatkem zeleniny, lehce posunutá do své více uvolňující varianty (směrem k JINu).
• Doporučuje se používat méně slaných specifik (sůl, sójová omáčka, miso) a méně úprav pokrmu jako je pečení v troubě či pražení na sucho, protože příliš stahují a tím brání tvorbě mléka.
• Je žádoucí zvýšit podíl tuku ve stravě, protože mateřské mléko obsahuje až 60% tuku. Většinu jídel tedy připravujeme na tuku – za studena lisovaném oleji. Výborným zdrojem kvalitního a dobře stravitelného tuku jsou také olejnatá semena, která zařazujeme denně. Ta také obsahují fytoestrogeny, které harmonizují hormonální systém ženy a tak ovlivňují i tvorbu mléka.
• Luštěniny jako zdroj kvalitních bílkovin jsou doručovány v trochu větším množství, předem máčené a vařené dost dlouho, aby byly opravdu dobře stravitelné. Nejlépe ve formě polévek a kaší.
• Pro dostatečnou tvorbu mléka je dále důležitý dostatečný příjem tekutin. Pijeme kvalitní čaje a nezapomínáme na polévky a omáčky.
• Z polévek jsou zejména důležité zeleninové miso polévky vařené ze silného zeleninového vývaru s kouskem řasy wakame. Miso pasta podporuje tvorbu mléka a dodává kojící matce sílu, protože obsahuje velké množství glukózy, která dodává energii. V době kojení jíme miso polévku denně, ale děláme ji méně slanou než obvykle. Zejména je vhodná miso polévka s kousky mochi. Mochi je vydatným zdrojem energie a posiluje organismus (nejen proto je vhodné, aby ho připravoval muž - tlučení v hrnci). Doporučuje se ženám po porodu, protože podporuje tvorbu krve a během kojení stimuluje tvorbu mléka.
• Dále jsou vhodné rybí polévky a zejména speciální rybí polévka koi-koku. Tato polévka má léčebné účinky, protože doplňuje krev a posiluje vitalitu, proto je zejména vhodná pro těhotné a kojící matky. V době kojení ji zařazujeme 2x až 3x týdně. Tyto rybí polévky zajišťují dostatečný příjem bílkovin a minerálů a jsou dobré na posílení organismu a krvetvorbu.
• Do každého jídla zařazujeme malé množství mořských řas, které obsahují řadu potřebných látek, zejména minerály. Nejlépe kousek wakame v polévce a kousek kombu do luštěnin, ostatní na prostřídání.
• Ze standardní makrobiotické stravy neubíráme nic ani co do kvality ani co do množství, v žádném případě neprovádíme půsty či jiné očisty těla. Strava by měla být pestrá a to jak ve výběru surovin, tak i ve způsobu jejich zpracování, konzistenci i chuti.
• Čaj ze sezamových semínek - tento čaj podporuje nedostatečnou tvorbu mléka u kojících matek. Denně můžeme vypít 2-3 šálky.
• Čaj z dýňových semen - doporučuje se pro ženy před a po porodu. Mimo jiné pomáhá z těla vylučovat vodu nahromaděnou v nohou, kolem kotníků nebo v dolní části břicha.
• Čaj ze semínek fenyklu, kmínu nebo anýzu - pomáhá při nadýmání, které se projeví u matky nebo u kojence, a také podporuje tvorbu mléka.
• Tvorbu mléka lze ještě podpořit zázvorovými obklady, které přikládáme na prsa. Ty by však neměly být příliš horké.

Zdroj:
V. Strnadelová, J. Zerzán: Radost ze zdravých dětí, Anag, 2007
J. Průchová, J. Průcha: Chudáci děti a jak je chránit, Dobra, 2006
M. Kushi: Potraviny - lék náš vezdejší, Votobia, 1996
osobní konzultace s Vladimírou Strnadelovou

0 - 6 měsíců

• V prvních 6 měsících věku dítěte jsou jeho potřeby jednoznačně pokryty mateřským mlékem. V této době nedáváme plně kojenému dítěti žádný čaj, protože ten by mu zhoršil trávení a zbytečně by zatížil žaludek.
• Pokud má maminka přes všechnu snahu mléka málo, pak lepší než umělá výživa je mléko od jiné kojící ženy (ať makrobiotičky nebo ne). Pokud toto možné není, tak stravu dítěte doplňujeme obilným mlékem.
• Obilné mléko (Průchová):
  • 1 šálek rýže natural
  • 3/4 šálku sladké rýže
  • 1/4 šálku krup
  • 1/4 šálku mandlí
  • kousek řasy kombu
  Vařit pod tlakem asi hodinu (dáme 7x tolik vody), propasírovat. Občas lze mírně přisladit obilným sladem nebo uvařenou a propasírovanou mrkví. (Toto mléko je možné dětem podávat až do 2-3 let dítěte, nebo třeba i déle).
• Obilné mléko (Strnadelová):
  • 60 dkg rýže natural
  • 20 dkg jáhel (kukuřičné krupice)
  • 15 dkg fazolí adzuki – předem namočit
  • 5 dkg olejnatých semen (např. sezam)
  • kousek řasy wakame
  Do tlakového hrnce vše postupně navrstvíme (nejdříve semínka, řasu, adzuki, rýži a jáhly) a přilijeme 8x tolik vody. Vaříme pod tlakem minimálně hodinu. Pak promícháme a za tepla uzavřeme do skleniček, víčkem dolů. Můžeme skladovat pár dní v lednici. Před použitím ohřejeme, přidáme lžičku ječmenného sladu, rozmixujeme, popř. přecedíme přes plátno. Od 1 roku k rýži můžeme přidávat i oves a kroupy. Semínka používáme také slunečnicová, dýňová, lněná a mandle.
• Od 4. měsíce můžeme podávat občas trochu lehce zahřáté zeleninové šťávy. Je lépe stravitelná na rozdíl od syrové. (Průchová)
• Vitamín D – podle Průchové lze ve většině případů jako doplněk stravy podávat (zejména v zimním období a u dětí z větších měst, kde je kvůli znečištěnému ovzduší méně slunečního záření).

od 6 měsíců

• Od 6 měsíců by se mělo začít s přikrmováním dítěte (uvádí Průchová, Strnadelová doporučuje začít přikrmovat v 6-7 měsíci, výjimečně až v 8. měsíci). Veškeré příkrmy (i tekutiny) podáváme lžičkou. Pokud dítě první příkrmy odmítá, můžeme do nich přidávat trochu odstříkaného mateřského mléka.
• Dětskou stravu do 1 roku nesolíme, aby se nenarušil správný vývoj ledvin.
• Průchová radí začít přikrmovat obilnými kašemi (protože když se prý začne se zeleninou, tak si děti potom špatně zvykají na chuťově méně výraznou obilnou kaši). Poměr obiloviny a vody by měl být 1:10 až 1:6. Obilí je lépe předem namáčet (min. na 4 hodiny), vařit dlouho a opravdu doměkka a před podáváním propasírovat.
• Jaké obilniny? Průchová doporučuje zejména oves (obsahuje hodně tuku) a kroupy (hodně bílkovin). Jinak mezi základ patří rýže natural (dlouhozrnná, kulatá i sladká), jáhly, kukuřičná krupice. Občas bílá rýže. Občas lze do kaše přidat 1-2 lžičky obilného sladu. Ne více!
• Zeleninové polévky – zeleninu nakrájíme na malé kousky, aby se rychleji uvařila, a hotové pasírujeme. Nemixujeme – mixovaný pokrm předává dítěti chaotickou energii. Později stačí zeleninu jen rozmačkat vidličkou. První příkrmy začínáme vždy s 1 druhem zeleniny a časem je můžeme i kombinovat. Nikdy však nedáváme více jak 2-3 druhy, protože bychom dítěti zkomplikovali trávení.
• Zeleninu vždy připravujeme čerstvou, vařenou ji zásadně neschováváme! Pokud to jde, dáváme dítěti zeleninu v bio kvalitě.
• Začínáme sladkými zeleninami – mrkev, dýně, daikon, hrášek, v menším množství hlávkové zelí a cibule, v létě i cuketa (podle Průchové). Strnadelová doporučuje začít se zeleninou kořenovou (mrkev, petržel), postupně ji rozšířit o kulatou (cibule, celer, dýně) a během měsíce přidávat i ostatní zeleniny (brokolice, květák, kapusta, zelí).
• Zeleninovou polévku dáváme dítěti 1x denně, nejlépe v poledne. Strnadelová na rozdíl od Průchové doporučuje začít zeleninami a později (8-9. měsíc) přidávat i obilné jídlo podávané večer, do 1 roku bezlepkové (rýže, jáhly, kukuřice, k rýži přidávat kousek řasy).
• Poměr obilovin a zeleniny ve stravě by měl být 2:1. Můžeme vařit každé zeleninové jídlo a obilné jídlo zvlášť. Nebo obilovinu rozvařit a na posledních pár minut varu přidat nakrájenou zeleninu. Nebo vařit obojí zvlášť a pak obilovinu a zeleninu smíchat. Poměr obilí a zeleniny měníme na základě stolice dítěte (tuhá a tmavá – přidáme víc zeleniny, řídká a dozelena – více obilovin nebo stravu hustější). (Průchová)
• Do obiloviny je možné přidávat olejnatá semena (zejména sezamová) a ořechy.
• Pokud dítěti rostou zuby, můžeme mu dát syrovou mrkev (Průchová) nebo lehce povařenou (Strnadelová) místo umělého kousátka.
• Před 8. měsícem věku nepodáváme syrové zeleninové (mrkvové) šťávy.
• Ve stravě šestiměsíčního dítěte je základem mateřské mléko. Jak postupně přikrmujeme, tak v roce života už by základem měla být obilno-zeleninová strava a mateřské mléko jen jako doplněk, protože již nemůže jako takové být pestrým a silným základem stravy.
• Jak postupně dáváme dítěti stravu tužší, tak můžeme nabízet velmi slabý čaj bancha, čaj z jemně opražených krup a někdy i slabý čaj z řasy kombu (ten zejména když jsou děti slabé a špatně rostou) (Průchová) nebo fenyklový, anýzový eventuálně i heřmánkový čaj (Strnadelová). Čaje podáváme lžičkou a postupně dítě učíme na pití z hrnečku.

od 9 měsíců

• Zavádíme pomalu tužší stravu, ale stále zůstává převážně tekutá a kašovitá.
• Můžeme začít přidávat hodně doměkka vařené a propasírované luštěniny (od 9. eventuálně až od 12. měsíce – uvádí Průchová). Doporučuje se červená čočka, protože neobsahuje tolik vlákniny. Dále pak cizrna, čočka a fazole – zejm. červená ledvina. Adzuki dělem nedáváme, jsou moc stahující. Luštěniny pro děti vždy namáčíme a namáčecí vodu vyléváme. Starším dětem můžeme k varu začít přidávat kombu. (Průchová)
• Do zeleninové polévky můžeme začít přidávat trochu za studena lisovaného oleje. Kvůli stravitelnosti ho s jídlem povaříme a nedáváme ho do hotového jídla. (Strnadelová)
• Občas lze zeleninovou polévku zahušťovat (arowrootem, kuzu i kukuřičným škrobem). (Strnadelová)

od 12 měsíců

• Při vaření obilovin dáváme poměr zrn a vody maximálně 1:6.
• Do polévky postupně začínáme přidávat velmi malé množství misa, upřednostňujeme miso shiro (sladké bílé). Vhodné jsou sladké zeleniny (mrkev, petržel, dýně, zelí), ale velmi důležité jsou i zelené (pro dobrou funkci jater) a bílé zeleniny (pro plíce a tlusté střevo).
• Řasu wakame můžeme do polévky přidávat zhruba od 1,5 roku. U JINových dětí (plačtivé, unavené, mající chuť na sladké) můžeme sypat jídlo řasou kombu, kterou asi 7 minut pražíme v troubě a pak rozdrtíme. (Průchová).
• Ovoce podáváme až od 1,5 roku! Vždy tepelně upravené, nekombinujeme ho s obilovinami, jen výjimečně s jáhlami (Průchová). Strnadelová uvádí, že ovocný příkrm lze podávat od 7. měsíce jako dopolední svačinku (jablka, hrušky, později i švestky a meruňky), samozřejmě tepelně upravené.
• Od 1-2 let můžeme nabízet krátkodobou mírně slanou kvašenou zeleninu – pickles.
• Od 1 roku můžeme dítěti dávat i adzuki a tofu natural (Strnadelová).

od 2-3 let

• Strava by měla být tužší, bez řídkých kaší. Poměr obiloviny:voda je zhruba 1:3.
• Místo soli do obilovin lze dávat jen kousek řasy kombu.
• Je možné trochu přisolovat a častěji podávat miso v polévce. (vše Průchová)

od 4 let

• Podáváme standardní dětskou makrobiotickou stravu (tj. méně soli a slaných specifik, méně zázvoru, méně koření, žádná syrová cibule. (Průchová)

od 14 let

• Může konzumovat stejnou stravu jako dospělí. (uvádí Průchová)

Zdroj:
V. Strnadelová, J. Zerzán: Radost ze zdravých dětí, Anag, 2007
J. Průchová, J. Průcha: Chudáci děti a jak je chránit, Dobra, 2006